Arc. Jude Okolo
Nazaret, místo oběti Srdce Ježíše a Marie;
Ježíš vyrůstá ve společnosti Marie
Naše domněnky a soudy o lidech velmi často ovlivňuje místo, historické okolnosti, náhodné události. V negativním smyslu si můžeme vytvářet předsudky; v pozitivním nás tyto okolnosti mohou vést k tomu, že od lidí očekáváme příliš mnoho; více, než mohou dát.
Jsme lidé. Vždycky nějak hodnotíme. Rozebíráme situace. Potřebujeme jistotu; někdy lidé používají druhé, aby si vytvořili vlastní jistotu. Dokážeme být kritičtí, při hodnocení dokážeme uplatňovat selektivní paměť, dokážeme být také velmi chápaví a soucitní. V našich hodnoceních se někdy ukáže, že naše domněnky o lidech jsou mylné, ale o co vícekrát se ukáže, že jsou pravdivé?
Tato vlastnost není ničím novým; projevovala se i v době Ježíše a Panny Marie, v Izraeli prvního století.
Lidé byli hodnoceni podle toho, zda vyrůstali v Judsku, Samařsku nebo Galileji (srov. Sk 2,7). Jak si asi dovedete představit, tehdy stejně jako dnes platilo, že čím vzdálenější a méně zalidněné místo, tím více byli lidé náchylnější pohlížet na ty, kteří z těchto míst pocházeli, svrchu. Předpokládá se, že Nazaret byl v době, kdy tam vyrůstal Ježíš, velmi malou vesnicí s maximálně 500 obyvateli. Existuje mnoho dalších důvodů, proč by Nazaret mohl být v očích ostatních snadno přezírán. V očích vzdělanějších a městských Židů by Nazareťané byli v lepším případě hodnoceni jako nevzdělanci, v horším možná jako prostomyslní hříšníci.
Nazaret v Galileji měl tedy vlastní předsudky. Samotná Galilea byla vnímána jako odlehlá, velmi vzdálená od centra judaismu v Jeruzalémě, která nebyla vyhlášena erudicí ani velkou civilizovaností. Nebylo to významné místo. V rámci samotné Galileje Nazaret postrádal téměř jakýkoli význam a před třetím stoletím našeho letopočtu se o něm v židovských pramenech neobjevily žádné zmínky.
Tato reflexe je velmi důležitá pro chápání oběti Srdcí Ježíše a Marie; právě v tomto kontextu vzniklo Sjednocení Srdcí Ježíše a Marie.
Ježíš Nazaretský? Byl Ježíš skutečně z Nazareta? Jaký význam mají Srdce Ježíše a Marie v Nazaretu?
Filip je Galilejec, kterého Ježíš povolal a který pocházel z Betsaidy na pobřeží Galilejského jezera (Jan 1,43-44). Na základě toho, co viděl a/nebo slyšel, je okamžitě přesvědčen o tom, kdo je Ježíš: vyhledá Natanaela a vypráví mu, jak našel „toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a také proroci“, tedy Mesiáše, který byl v těchto dnech nadějí celého Izraele. Můžeme si představit, jak byl Natanael nadšený z možnosti setkat se s Tím, kterého Bůh zaslíbil! A pak Filip uvede, o koho se jedná: Ježíš Nazaretský (Jan 1,15). Nadšení okamžitě opadlo.
Kristus se nikdy nesnažil tento obraz opravit. Dokonce i když si Natanael dělal legraci z místa jeho původu, ukázal velmi vstřícný postoj. Vzdal hold jeho poctivosti. Filip se snažil předsudky překonat. Natanael se zeptal: Může z Nazareta pocházet něco dobrého? Filip odpověděl: Pojďte a uvidíte. Kristus o něm řekl: V tomto Izraelci není žádná faleš.
Natanaelův příběh je pro nás dobrou výstrahou, pokud jde o posuzování. Je snadné propadnout rychlým soudům o lidech na základě mnoha faktorů, včetně geografie a s ní spojené kultury.
Nyní mi dovolte ještě jednu důležitou poznámku k pohrdání Nazaretem. Když Kristus umíral na kříži, byl nad ním nápis: Ježíš Nazaretský, král židovský.
Proč Kristus nepožádal o titul „Zde je přibito Srdce Ježíšovo, spojené se Srdcem Mariiným?“.
Víte, že oba tituly – „Ježíš Nazaretský, král židovský“ – byly v Ježíšově době považovány za falešné. Označení Ježíše „Nazaretský“ znamená, že je bezvýznamný. Žádná významná náboženská osobnost nikdy nepocházela z Nazareta. Žádný prorok. A především Mesiáš měl přijít z Judska, nikoli z Galileje, a už vůbec ne z Nazareta. A pak, Židé nemají žádného krále. Jejich králem je Bůh.
Všechny tyto skutečnosti o Kristu se týkají také osobnosti Marie, jeho Matky. Jestliže znevažovali Syna, znamenalo to, že ani jeho Matka není ničím významná. Taková byla realita srdcí Ježíše a Marie.
Tyto myšlenky nás provázejí při rozjímání o jednotě Ježíše a Marie.
Návštěva: Maria, spojená s Ježíšem, jde k Alžbětě.
Narození Krista: Maria, spojená s Ježíšem, jde do Jeruzaléma, do Betléma.
Všechny matky si jistě dokáží představit, jak je taková cesta pro nastávající matku obtížná. Pokud chcete, vygooglujte si vzdálenost z Nazaretu do Betléma přímou horskou cestou, je to asi 145 km. Dnes je to po dálnici asi 190 km. Pro Marii a Josefa to musela být z logistického hlediska velmi náročná cesta. Nevím, jak to zvládli, a Bible nám neříká, kolik dní byli na cestě. Co jedli? Kde spali? A byla to velmi prašná cesta. Byl to čin víry a důvěry v Boha.
Čekala je další nepříjemnost. Protože byli chudí, nemohli být ubytováni v hostinci. Někdo byl natolik laskavý, že je ubytoval ve stáji, určené pro zvířata.
Jak se může Boží Syn, Stvořitel nebe a země, narodit ve stáji? Papež František nám říká, že „krása má schopnost dát cokoli ošklivého do dobrého kontextu“. To platí zejména o proměňující kráse lásky, která nám pomáhá „otevřít srdce naději na lepší svět“. Všimněte si této skutečnosti: Josef a Maria dokázali proměnit stáj v palác pro narození Krále.
O Vánocích si připomínáme, že to, co by jinak bylo chladné a sobectké, můžeme proměnit v hřejivou skutečnost sdílené lásky. Díky kráse lásky otevíráme svá srdce potřebám druhých a vytváříme svět velkorysého sebedarování.
Kristus se nesnažil napravovat předsudky. A co Maria, co udělala ona? Šla jemnou, něžnou cestou. A právě to navrhuji těm, kdo rozjímají o jednotě obou Srdcí. Jemnou, něžnou cestu misijní práce.
- Odvaha Marie, která proměňuje kolébku v palác božství, jež se sjednocuje s lidstvem.
- Odvaha vychovávat: Vychovávala Krista tiše k dokonalosti.
- Upřímnost v nabízení lidské pozornosti: návštěva u Alžběty.
- Lidská pozornost: Kána Galilejská
- Upřímnost v hledání pravdivých odpovědí: Všichni, kdo se snaží najít pravdivé odpovědi. Při Zvěstování požádala anděla o vysvětlení.
- Věrnost při plnění zákona. Simeonovo proroctví.
- Odhodlanost při hledání pravdy, hodnot a práv. Nalezení v chrámu.
- Věrnost v lásce dvou Srdcí; odolnost v bolesti: na hoře Kalvárii.
Svatá rodina z Nazareta – místo Srdcí Lásky:
Rodina je místem lásky, místem přijetí a tolerance. Právě v rodině se nejprve učíme odpouštět a modlit se. Právě v rodině se poprvé učíme o Bohu a Ježíši Kristu a o Marii, Kristově Matce. V rodině se učíme vážit si sami sebe a druhých. Hodnoty si osvojujeme z tichých i hlasitých sdělení našich rodičů. Rodina z nás dělá to, čím jsme, a to na mnoho let dopředu.
V dnešní době existuje mnoho pokusů o zničení rodiny. V dnešní době existuje mnoho pokusů rodinu nově definovat, ale neodrážejí Boží plán pro lidská srdce, pro rodinu. Musíme nadále klást důraz na to, že všichni vznikáme skrze spojení mezi mužem a ženou, a ne prostřednictvím zkumavky. Tyto liberální hodnoty nejsou přijatelné.
Srdce Ježíše a Marie nám církev předkládá jako vzor pro naše rodiny. Tato Srdce znala bolest utrpení, znala božský i lidský rozměr problémů.
(Shrnutí přednášky ap. nuncia, arc. Jude Okolo z videokonference oslav svátku Dvou Srdcí Lásky na Ugwu-Nso v Nigérii, 6. 6. 2024, které nám poslal v anglické verzi k hlubší reflexi.)
Text v pdf ke stažení Další kázání a přednášky -audio nahrávky