Časopis Přijď číslo 4 - březen 22

Časopis Dvou Srdcí Lásky, zvláštní vydání

Matka

Chukwuemeka Maria Steidl

5. výročí

jejího narození pro nebe

Come_Magazine_March_2022 – anglicky

Kázání na Svaté Hoře při vigílii

pátek 11. 3. 2022 –

páté výročí smrti Matky Chukwuemeky

otec Láska Montfort Okanwikpo, SHL

Drazí bratři a sestry, pokoj!

Děkujeme Bohu za všechno, zvláště Mu děkujeme za život a smrt naší svaté matky Chukwuemeky Marie Steidl. Dnes je to 5 let, kdy zemřela, fyzicky opustila tento svět a vešla do nebe pro svou věčnou odměnu. Byl to nejkrásnější den na světě, krása, kterou vyzařovala se nedá popsat, když jsem ji navštívil, byla už v bezvědomí, viděl jsem vyzařovat z ní krásu. Nikdy jsem ji neviděl tak krásnou, tak okouzlující, tak půvabnou. Bylo to výmluvné znamení, svědectví o tom, co prožívala, jako sv. Štěpán, který byl kamenován, ubíjen, ale to, co viděl, jej přimělo zvolat: „Vidím Ježíše“, jeho tvář zářila, „Vidím Ježíše po pravici Otce!“ Stejný zážitek měla i matka Chukwuemeka; nemohla mluvit, byla v kómatu, ale její tvář vše vyjadřovala.

Děkujeme tedy Bohu za její život a smrt; k tomu, aby mohl začít proces, vedoucí k uctívání, blahořečení, svatořečení je třeba, aby od smrti této osoby uplynulo nejméně 5 roků. 5 let po smrti může proces začít.

Nyní v této kapli určuji tento sál od shora dolů jako sál Matky Chukwuemeky. Budou zde vystaveny její fotografie, takže lidé, kteří sem přijdou, si o ní začnou číst. Jedním z nejdůležitějších textů je její disertační práce, přes 800 stran toho, co napsala, její doktorská práce o Dvou Srdcích Lásky.

Jak se bude vzpomínat na vás, až zemřete? Co bude vaší charakteristikou? Jaké šaty vám oblečou? Jakým jménem budete nazváni? Jaké litanie se k vám budou hodit? Když už nebudete, abyste mohli mluvit, lidé otevřou ústa a začnou mluvit o vás, zvláště 5 let po vaší smrti. Všechno, co jste skrývali, bude odhaleno: budou odhaleny vaše tajné maily, vaše tajné čokolády. Vše, co je skryto, vyjde najevo.

Pokud tedy je něco, co byste chtěli o Chukwuemece Marii napsat, napište to a přineste, bude to vyvěšeno zde v tomto sále, lidé sem pak mohou přijít a přečíst si to, přijít na pouť a podívat se na ni, na to, čím žila a pro co zemřela. Chci, aby toto místo, kde leží její tělo, bylo dnes co nejkrásnější, všude by se to mělo blyštět.

Bylo zcela zřejmé, že svůj život dala a zemřela za mě. Celý svůj život žila naplno a celý svůj život obětovala za mě. Byla úplně první Evropankou, která se ke mně připojila, první evropská sestra. A od prvního okamžiku, kdy se ke mně připojila se nikdy neohlédla zpět.

Poprvé jsem se s ní setkal v eichstättské katedrále, slavil jsem tam mši. Byl tam kněz, který tam slavil mši v 9 hodin, byl napůl slepý, takže byl šťastný, když jsem tam s ním přišel slavit mši. Byl jsem tehdy student a chodil jsem jen na přednášky ohledně mých diplomových pracích, měli jsme hodně volna na psaní. V tuto dobu jsem měl volno a mohl jsem s ním slavit mši. On byl velmi šťastný, protože špatně viděl.

Při mši, po proměňování ke mně promluvil Boží hlas: „Podívej se támhle na tu dívku. Ona je jednou z těch, které jsem připravil, jak jsem ti řekl: ´Formuji duše, které budou mít velkou lásku ke mně a které budou spolupracovat s tebou. Ona je jednou z nich. Pohlédl jsem na ni. Byla oblečena velmi prostě a byla pohroužena do modlitby. Pokračovali jsme ve slavení mše, po jejím skončení jsem odcházel z kostela, abych pokračoval ve své práci, ona také odcházela a sešli jsme se před vchodem do kostela. Bůh mi řekl: „Ona je jednou z těch, které jsem zformoval, aby měli velkou lásku ke mně, Bohu a aby spolupracovali s tebou“. Tak jsem ji oslovil. Nejdřív jsem se jí zeptal: „jak se jmenuješ?“ Odpověděla: „Jsem Maria.“ „Prosím? Já jsem taky Maria.“ „Jak se můžete jmenovat Maria?“ zeptala se mě. Řekl jsem: „Jmenuji se Ludvík Maria z Montfortu. „O.K., takže my oba jsme Maria, vy jste Maria, já jsem Maria.“

Domluvili jsme se, že se budeme v katedrále scházet každý den o Svaté hodině a modlit se. Scházeli jsme se k adoraci a modlitbám každý den. Naučil jsem ji modlitbu Dvou Srdcí Lásky. Velmi si ji zamilovala, nejen, že si ji oblíbila, ale podřídila jí svůj život, tato modlitba se stala jejím životem. Stalo se pak, bylo to výročí, Němci jsou báječní, já jsem si nezapamatoval den, kdy jsme se potkali, ale ona si to zapsala do deníčku a v den výročí našeho setkání mi přinesla kytku: „Je to právě rok, kdy jsme se seznámili.“

Děkuji za ni Bohu. Darovala celý svůj život Dvěma Srdcím Lásky, nic si nenechala pro sebe, vůbec nic. Pokud se někdo opovážil odvést ji jiným směrem, zlákat ji k něčemu jinému, zákonitě se tomu vyhnula. Satan neměl šanci.

Jeden z profesorů chtěl, aby se podřídila jeho osobní spiritualitě. Nebylo to špatné, ale vedlo ji to jiným směrem než to, co jí dal otec Láska. Tak ona z univerzity odešla a začala chodit na jinou univerzitu.

Děkuji Bohu za její život na zemi, který je dnes plný svědectví o lásce, čisté, svaté, ryzí, bezpodmínečné a úplné lásce k Bohu.

Bože, můj Bože, děkuji ti za matku Chukwuemeku Marii. Když jsem ji oslovil „Marie Chukwuameko“ řekla: „Ne, to je špatně. Nejsem Maria Chukwuemeka (jméno v jazyce Igbo: „Bohem milovaná“), jsem Chukwuemeka Maria“. Dala na první místo „Chukwuemeka“ – jméno, které jsem jí dal podle Božího přání.

Bože, náš Otče, děkujeme ti, že jsi ji povolal, zjev na ní svou slávu. Kéž celý svět spatří slavnou nádheru tvé lásky na tvé požehnané služebnici matce Chukwuemece Evě Marii Steidlové.

Matka generální představená

* 29 června 1975 † 11. března 2017

Loučíme se s tebou hluboce dojati!

Poté, co naše matka generální představená v tichosti, trpělivě a bez stížností snášela svou těžkou nemoc, v pátek 27. února 2017 ji krvácení do mozku uvrhlo na smrtelné lože. Pro nás všechny to byl velký šok. Pro lékaře na římské klinice Gemelli bylo téměř neuvěřitelné, že bojovala ještě dva týdny, až v sobotu 11. března 2017 v 18.45 odevzdala svou duši do Pánových rukou.

U jejího nemocničního lůžka bděl otec Montfort, stejně jako četné řádové sestry a klerici (mnozí z Vatikánu), kteří matku Chukwuemeku Marii poznali a měli ji rádi během let, která strávila v Římě. Do nebe stoupaly nesčetné modlitby, mše, růžence, posty a jiné oběti za ni.

Zjevně mimořádné skutečnosti z jejího života a smrti, o nichž vás tímto chceme informovat, vyvolávají stále více hlasů, které volají:

SANTA SUBITO

(IHNED SVATÁ)

MATKA GENERÁLNÍ PŘEDSTAVENÁ

Její cesta a její díla

Napsala s. Christina Ferraino SHL,
současná generální představená Kongregace sester
Dvou Srdcí lásky SHL od dubna 2017,

srov. Profil Matky Chukwuemeky Evy-Marie Steidl SHL, vydaný v: „Kniha oslav paschy dcery věrné Otci“, 20. dubna 2017.

Eva-Maria Steidlová se narodila 29. června 1975 v Bad Windsheimu v Bavorsku. Rodina byla přešťastná, když se po dvou synech narodily dcery. Jednou z nich byla Maria. Matce se jméno „Maria“ velmi líbilo, tak je spojila se svým vlastním jménem – Eva – a pojmenovala tak svou nově narozenou dceru. Kdykoli držela holčičku v náručí, radostí zpívala jistou mariánskou píseň. Po narození Evy – Marie přišli na svět ještě další dva synové a jedna dcera – Kateřina Brigita. Ve třech letech začala Eva-Marie chodit do mateřské školky.
R. 1980 se rodina přestěhovala z Bad Windsheimu do Solingen. Tam začala Eva Maria chodit do školy. Učení ji bavilo. Návštěva kostela se ale stala pro její matku problémem, její svéhlavá dcera každou neděli zlobila. To však netrvalo dlouho. Jednou na výletě skupiny připravujících se na první sv. přijímání se setkala se starším knězem, který jí dal obrázek matky Terezy z Kalkaty. Bylo na něm napsáno: „Můžeš dělat totéž.“
Jí jediné tento kněz dal obrázek. Když Eva-Maria dospívala, svěřila se matce, že chce být řeholní sestrou. Po základní škole Eva-Maria nastoupila na gymnázium, nejprve v Solingenu, poté, co se rodina přestěhovala do Erlenbachu na Mohanu pokračovala zde. V 15ti letech se Eva-Maria zúčastnila pouti do Medžugorje v Bosně- Hercegovině – jednoho z nejznámějších míst zjevení Panny Marie na světě. Odtud se vrátila zářící radostí a připravená okamžitě začít řeholní život. Rodiče jí však doporučili, aby dokončila studium. Po maturitě Eva-Maria podnikla další pouť do Medžugorje.
Po návratu rodičům řekla: „Domluvila jsem se s Matkou Boží, že mi včas řekne, do které kongregace mám vstoupit.“
Od té doby Eva-Maria čekala a čekala. Nakonec jí řekl její bratr Christian: „Nemůžeš čekat, aniž by ses dále vzdělávala. Přemýšlej o tom, co bys chtěla dělat.“ Rozhodla se stát se učitelkou. Její bratr ji přemlouval, aby se přihlásila na přijímací řízení na univerzitu v Eichstättu, a ona nakonec souhlasila. S radostí a přesvědčením, že plní Boží vůli se přestěhovala do Eichstättu, nastoupila na univerzitu a začala zde studovat pedagogiku.
Denně navštěvovala mši svatou v eichstättské katedrále. Když tam jednoho dne sloužil mši svatou sám P. Dr. Montfort Chukwuemeka Okanwikpo, spatřil ji.
Později o tom řekl: „Hned jsem ji uviděl a Ježíš mi řekl: ´Vidíš támhle tu dívku? Ona je jednou z těch, které jsem připravil, aby s tebou spolupracovali.“
Po slavení eucharistie se setkali u dveří do sakristie a otec Montfort ji oslovil. Představila se mu: „Já jsem Maria.“ On jí odpověděl: „A já jsem Montfort Maria!“ Oba se smáli. A tak začal její nový život.
Když ho slyšela vyslovit své jméno, velmi ji to oslovilo. Před dvěma lety si při rekolekci pořídila „Zlatou knihu“ svatého Ludvíka Marie Grignona z Montfortu a podle návodu v ní se zasvětila Matce Boží.
Otec Montfort jí zanedlouho oznámil, že se má stát jeho sestrou, a ona souhlasila. Od toho dne přicházela do katedrály každý den a připojovala se ke knězi během svaté hodiny v modlitbě růžence. Modlil se růženec Dvou Srdcí Lásky, který velmi milovala. Chtěla vědět o této modlitbě a o misi Dvou Srdcí Lásky všechno. Eva-Maria se od otce Montforta dozvěděla, že tuto mimořádnou modlitbu jej naučil sám Ježíš, když byl Montfort ještě malý chlapec a žil poblíž Orlu na jihovýchodě Nigérie, tohoto velkého státu v západní Africe.
Modlil se „růženec Dvou Srdcí Lásky“. Díky své lásce k této modlitbě se Eva-Maria začala zajímat o toto poslání a dozvěděla se, že ji otci Montfortovi svěřil sám Ježíš a že mu tuto modlitbu nadiktoval po částech, když byl ještě malý chlapec. Eva-Maria chtěla vědět vše o Božím vlastním a jediném řešení, jak zachránit všechny duše a ochránit svět – zasvěcením Dvěma Srdcím Lásky Ježíše a Marie a věrným zachováváním modlitebních časů.
Eva-Maria si uvědomila, že pro toto poslání je důležité mít čistou a svatou mysl i tělo a pod vedením otce Montforta složila slib panenství. Ve svém řeholním životě je chránila a střežila až do konce svého pozemského života. Při své první cestě do Nigérie s otcem Montfortem zjistila, že mnoho mladých žen a mužů touží stát se kněžími, sestrami a bratry. Přesto jí trvalo celý rok, než se rozhodla stát se jedinou Onye Ocha („bílou“), která se připojila k africké kongregaci. Eva-Maria dokončila studium s diplomem z pedagogiky a v létě 1998 odcestovala do Nigérie. Její matka ji doprovázela, zůstala tam dva týdny a pak odcestovala zpět do Německa. Její dcera pak nastoupila do noviciátu v Okigwe. Byla v první skupině kandidátek, představených blahé paměti biskupovi Anthony E. Ilonu při otevření Kongregace sester Dvou Srdcí Lásky v Okigwe 7. srpna 1998. V noviciátu byla Eva-Maria pověřena funkcí sekretářky a dohlížela na novicky. Tyto povinnosti vykonávala s tak hlubokou vírou, jako by je dělala přímo pro Pána. Našla si čas, aby každou ze svých spolusester, která onemocněla navštívila. Povídala si s ní, modlila se za ni, povzbuzovala ji, aby se nezanedbávala a o jejím zdravotním stavu informovala novicmistrovou. Sestra Maria spolehlivě a přesně rozeznívala noviciátní zvonek. Obvykle přicházela do kaple jako první, nejméně 15 minut před ostatními.
Od počátku své služby byla cílevědomá, výjimečná ve vytrvalé modlitbě, kajícnosti a velkorysosti. Téměř pořád byla usebraná. Její hybnou silou byla hluboká láska k našemu Pánu Ježíši a velká úcta k němu, přítomnému v Nejsvětější svátosti. Kdykoli jí to povinnosti dovolovaly, zůstávala celé hodiny v kapli na kolenou, i po skončení společných modliteb.
Naučila se igbo (jazyk Nigerijců v této oblasti) natolik, že dokázala porozumět obsahu rozhovoru, pomodlit se modlitbu Obi Ihunanya a vést krátký rozhovor. Jedla všechna místní jídla.
Sestra Maria byla v první skupině sester, které složily své dočasné sliby 23. dubna r. 2000 v katedrále Panny Marie v Okigwe, za přítomnosti biskupa – blahé paměti – Anthonyho Ilonu.
Poté ji otec Montfort poslal na studia teologie do Eichstättu. Po první zkoušce ji poslal do Říma, aby pokračovala ve studiu na Papežské teologické fakultě „Marianum“. Následně si otec Montfort přál, aby zde získala také doktorát. V roce 2015 jí byl udělen titul PhD. Název její disertační práce zní: „JEDNOTA DVOU SRDCÍ – inkulturovaná christologicko-mariánská spiritualita“ (viz níže); vydalo ji (v angličtině) v roce 2016 nakladatelství Aracne v Římě.
V Římě našla sestra Maria nejprve útočiště u Mexických sester. V roce 2002 se k ní připojily další tři sestry Dvou srdcí lásky (SHL) a vytvořily komunitu sester. S. Maria se neformálně stala jejich novicmistrovou.
O dva roky později si čtyři sestry SHL našly levné ubytování v Palmarole u Říma.
V roce 2006 byla sestra Maria povolána do Nigérie, aby se připravila na své slavné sliby, které složila na Velikonoční pondělí 17. dubna r. 2006. Dostala jméno našeho kněze-zakladatele: Chukwuemeka.
V následujícím roce se zúčastnila ekonomického kurzu pro řeholníky v Římě a také kurzu pro formaci řeholníků.
V roce 2008 začaly sestry pečovat o kněze, kteří pomáhají biskupům, v „Casa Assistenti“ nedaleko Vatikánu a o kněze na odpočinku ve Fontecchiu v provincii L’Aquila. S. Maria se stala představenou sester, které s ní žily v Casa Assistenti.
V dubnu 2010 byla s. Chukwuemeka Eva-Maria Steidlová zvolena druhou generální představenou.
Kvůli studiu se musela vrátit do Říma, ale dvakrát ročně přijížděla vždy na několik týdnů do Univerzálního centra Dvou Srdcí Lásky v Orlu ve státě Imo v Nigérii.
Matka Chukwuemeka zajišťovala program a místo konání „Pouti lásky“ – oslavy Svátku Dvou Srdcí Lásky“ (slaví se vždy v neděli po slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a památce Neposkvrněného Srdce Panny Marie), na kterou se na týden sjíždějí naši členové z celého světa.
„Matka“ byla také 10 let oblíbenou a talentovanou učitelkou katechismu v nigerijské farnosti v Casilině (ulice v Římě).
V roli představené byla 14 let zvyklá přede všemi důležitými rozhodnutími vyhledávat v domácí kapli eucharistického Ježíše, aby si byla jistá, že se na ní a skrze ni plní Boží vůle – a to jak v obtížných, tak v obyčejných záležitostech.
Bezvýhradná poslušnost otci Montfortovi pro ni byla životně důležitá a věděla, že je životně důležitá i pro povolání každé sestry z kongregace Dvou Srdcí Lásky. Některé volnomyšlenkářky jí proto daly přezdívku „Otecřekl“.

Matka Chukwuemeka se velice důvěrně seznámila s dobrovolnou chudobou. Díky svému neochvějnému útočišti v Ježíši věděla, že jí Boží prozřetelnost dá to, co potřebuje k naplnění svého poslání v Srdcích lásky.
Naše matka představená žila velmi čistým životem. Svůj hábit nosila vždy a při všem, co dělala, dokonce i když spala ve své posteli. Jediné objetí, které přijímala, když ji naše sestry zdravily bylo liturgické znamení pokoje. Byla panenská nejen tělem, ale i srdcem a duchem. Žila a hledala pouze čistou a svatou lásku, kterou nacházela v srdcích lásky a v otci Montfortovi, ztělesnění lásky v srdcích lásky. Z této lásky žila a pro tuto lásku obětovala vše, čím byla a co měla. Tuto lásku přinášela ostatním a přitahovala k tomuto životu a lásce i ostatní. Chápala zásadní důležitost jednoty všech sester v lásce s otcem Montfortem, tak jako ona s ním byla v naprosté jednotě. Její jednota s ním byla mimořádná. Odtud čerpala veškerou svou sílu.
Matka Chukwuemeka se zasloužila o překlad modlitby Dvou Srdcí Lásky do mnoha jazyků a povzbuzovala biskupy, aby jí dali své „imprimatur“. S každým, s kým přišla do styku, se podělila o tuto modlitbu a vysvětlila její význam, stejně tak jako blahodárnost zasvěcení se Dvěma Srdcím Lásky Ježíše a Marie prostřednictvím této modlitby.
Ona sama se tuto modlitbu modlila s naprostou celoživotní věrností časům, které stanovil Ježíš. Matka si také vedla záznamy o modlitbě, jak to vyžadoval Pán Ježíš. Měla své vlastní a v kapli byl také komunitní deník, do něhož si každá sestra zapisovala čas svého příchodu do kaple. Tyto záznamy vyžadovaly věrnost a to je další ze sedmi slibů, které Matka Chukwuemeka žila opravdu hrdinsky. Nebyla v ní žádná lest, žádná nepoctivost. Žila a zemřela pro nastolení vlády Boží lásky na zemi.
Kéž její něžná duše odpočívá v pokoji. Amen.

„SANTA SUBITO!“ (IHNED SVATÁ)

Svědectví o matce Chukwuemece Marii

od Irmelin-Rose Fenske

V noci ze 4. na 5. ledna 2017 při vigilní mši svaté na Svaté hoře „Ugwu-Nso“ v Orlu v Nigérii měl

P. Ludvík Maria Montfort Chukwuemeka Okaa (Okanwikpo) SHL, zakladatel naší Kongregace DVOU SRDCÍ LÁSKY JEŽÍŠE A MARIE SHL, kázání a odhalil nám zvláštní příslib našeho Pána Ježíše Krista. Ježíš řekl:

„Děti moje! Zůstaňte pevní! Ještě jeden měsíc! Nejvýše dva! Do března se tu všechno změní.“

Nejúžasnější a naprosto mimořádné bylo slyšet od Ježíše přesné datum! Asi nikdo z nás netušil, jak toto sdělení chápat a jak by se mohlo uskutečnit…

V pátek 27. února 2017, pouhý jeden den před koncem března, tisíce kilometrů daleko od Svaté hory – v Římě, hlavním městě celosvětové Katolické církve, byla naše drahá Matka generální náhle postižena krvácením do mozku a upadla do kómatu. Byla převezena do nemocnice, i když někteří lékaři jen nevěřícně kroutili hlavou – podle jejich názoru neměla nejmenší šanci přežít. Ale milovaná sestra Maria by se tomu jistě jen usmála… A skutečně ještě téměř dva týdny pobývala na zemi – i když zcela ochrnutá… Až 11. března odevzdala svou duši zpět svému Stvořiteli.

Tyto dva týdny navíc byly dobrou příležitostí pro mnoho lidí, aby přispěchali k jejímu lůžku, modlili se tam, nebo v kostelích a domech, nechávali sloužit mše svaté a přinášeli oběti za její duši. Přicházely za ní sestry z jiných kongregací, studenti, docenti, profesoři, ale i kněží, biskupové, dokonce kardinálové – nekonečný proud lidí, kteří si jí tolik vážili. Brzy se jasně ukázalo, že tato žena, ležící v nemocnici je naprosto mimořádnou a vynikající osobností! Poprvé to vyjádřil slovy kardinál Arinze:

„Modlím se nejen za ni, ale i k ní!“

Navíc následná prohlídka jejích skromných osobních věcí a dokladů, stejně jako četná svědectví o ní jasně ukázala, že

Matka Chukwuemeka Maria žila skutečně svatým životem!

Velmi brzy tedy mělo být vyslyšeno volání (santa subito – ihned svatá): Díky této situaci jsme se dozvěděli, co tento výjimečný příslib Ježíše Krista znamená pro skutečnost našeho života:

Skrze její svatý život a smrt Bůh pro ni a pro celou naši kongregaci již naplánoval a připravil velké věci!

V Římě se pak konal slavnostní rekviem za matku Chukwuemeku Marii, kterého se zúčastnilo velmi mnoho kleriků z Vatikánu, řeholních sester a bratří, studentů, učitelů a profesorů univerzit.

Celebrantem nebyl nikdo menší, než kardinál Arinze!

Její ostatky pak byly připraveny k převozu z Říma do Orlu v Nigérii, a proto je balzamovala rodina, které je to již po staletí tradičně svěřováno – dokonce i těla papežů.

V Nigérii ji přivezli na Svatou horu Ugwu Nso a tam ji v malé kapli uložili do skleněné rakve a čekali na její pohřeb ve vysoce klimatizované místnosti – zatímco venku bylo asi 38 °C a více a vysoká vlhkost vzduchu.

Mnoho věřících, také z Orlu, se sem přišlo pomodlit.

V kapli na vrcholu Ugwu Nso mezitím všichni naplno pracovali na rozšíření bočních lodí kaple a na vybudování krypty v blízkosti oltáře. Přesto se právě v noci před jejím pohřbem stala zcela mimořádná událost:

Byla vyhlášena „pracovní vigilie“, při níž všichni řeholní bratři, sestry a jáhni ruku v ruce pracovali velmi těžce, ale v úžasné jednotě a s radostí – nosili na hlavách cement, písek, štěrk a vodu a pomáhali s betonováním, aby bylo vše včas připraveno! Dne 20. dubna 2017 se v katedrále Svatého Ducha v Orlu konaly pohřební slavnosti, které vedl JE biskup Dr. Augustine T. Ukwuoma za účasti pomocného biskupa z Onitshy! Dokonce i Rev. Prof. John O. Egbulefu CCE z Pontificia Università Urbaniana ve Vatikánu v Římě neváhal cestovat do Nigérie, aby se zúčastnil této slavnosti. V působivém projevu předložil svědectví o obětavém životě matky

Chukwuemeky ve službě Bohu. Poté byla skleněná rakev vynesena ven a nesena městem Orlu šesti bratry v zářivých pláštích za doprovodu slavnostního bubnování a četných obyvatel města, kteří jí dělali poslední doprovod.

Tam byla rakev slavnostně položena před oltář, abychom jí všichni mohli vzdát poslední poctu.

Poté byla rakev uložena do krypty, kde byla vyměněna za úzkou bílou rakev, do níž bylo tělo zesnulé opatrně vloženo a rakev uzavřena.

Drahá matko generální představená

ať tvoje duše odpočívá v pokoji.

A tak se ono velkolepé zaslíbení Ježíše Krista skutečně naplnilo! Nyní se vše změnilo – zdá se, že je možné, že ze společenství Dvou srdcí lásky vzejde první světice! I když to může trvat dlouho – ale pak jistě skončí všechny ty četné pomluvy, odmítnutí, ponížení atd. tohoto SPOLEČENSTVÍ DVOU SRDCÍ LÁSKY JEŽÍŠE A MARIE SHL. Pak se lidem otevřou oči a srdce a začnou si uvědomovat neocenitelnou hodnotu tohoto poslání pro spásu všech duší! Pak může Pán skutečně – jak si vroucně přeje – vylít svou Lásku na celé lidstvo.